
Znáte ten pocit, když v drogerii stojíte před regálem a nevíte, kterou kosmetiku doopravdy vybrat? Krabičky slibují zázraky, ale když se podíváte na složení, najdete slova, kterým nerozumí ani váš Google. A navíc, pokud máte doma někoho s citlivou pletí – nebo malé děti, které chtějí krém na „boláčky“ jako máma – nevyplatí se sázet jen na pěkný obal.
Sama jsem si myslela, že kosmetika je jasně daná věc. Jenže stačilo pár vyrážek po běžném tělovém mléku a moje dcera Eliška mi ukázala, že je čas brát výběr vážněji. Dermokosmetika je dnes trochu módní slovo, ale v praxi znamená hlavně bezpečí, minimum zbytečné chemie a šetrnost k pleti. Cílem není mít doma tři poličky plné lahviček – stačí vědět, na co se koukat, čemu se raději vyhnout a kdy je lepší volit něco jemnějšího.
Pojďme to vzít krok za krokem – žádné latinské názvy bez vysvětlení, žádné reklamy, kterým byste věřili jen proto, že mají modelku s dokonalou pletí. Prakticky a jednoduše – jak poznat dobrou dermokosmetiku a nespálit se při prvním použití.
- Co vlastně znamená dermokosmetika
- Záludnosti složení: na co si dát pozor
- Časté alergeny a dráždivé látky
- Jak správně číst etikety
- Není reklama jako realita: jak vybrat podle typu pleti
- Tipy z praxe pro celou rodinu
Co vlastně znamená dermokosmetika
Když se řekne dermokosmetika, neznamená to, že jde o kosmetiku s luxusní značkou nebo vysokou cenou. Jde hlavně o přípravky, které vznikly ve spolupráci s dermatology. Jsou navržené tak, aby pomáhaly s konkrétními kožními problémy, ať už jde o akné, ekzémy, alergie, nebo extrémně citlivou pokožku.
Oproti běžné kosmetice je tady důraz na šetrnost. Dermokosmetika má méně parfemace, často chybí barviva a zbytečné konzervanty. Výrobky jsou testované na citlivé i alergické pleti v reálných podmínkách, což ocení hlavně ti, kdo už něco ocitlivěného zažili.
K typickým vlastnostem dermokosmetiky patří:
- Minimalizace možných dráždivých látek
- Testování pod dermatologickým dohledem
- Větší důraz na účinnost, ne na marketing
- Snadno se snášejí i atopici, alergici nebo děti
Docela často bývají tyto přípravky k dostání v lékárnách, ne v běžném supermarketu. Přesto se občas mezi regály v drogerii objeví kosmetika, která má na obalu slovo „dermo“, ale skutečný rozdíl od běžné řady poznáte právě podle složení a průběhu testování.
Dermokosmetika | Běžná kosmetika |
---|---|
Vhodná pro citlivou, alergickou nebo problematickou pleť | Převážně pro normální typ pokožky |
Testována na účinnost i snášenlivost pleti | Zaměření hlavně na vzhled a vůni |
Méně parfému a barviv | Mnoho vůní, barev, často umělých látek |
Pokud tedy řešíte nějaký kožní problém, alergii nebo jen nechcete riskovat vyrážku, sáhněte spíše po dermokosmetice. Já osobně už do Eliščiny kosmetické poličky nepřidávám nic, co by neprošlo testem bezpečného složení.
Záludnosti složení: na co si dát pozor
Když se řekne kosmetika a složení, většina lidí se zaměří na to, jak voní nebo jak vypadá obal. Ale ve skutečnosti jsou nejdůležitější právě ty malé nápisy vzadu, které někdy vypadají jako šifra pro vědce. Některé složky v dermokosmetice pomáhají, jiné ale mohou pleti i škodit.
Všimli jste si někdy názvů jako SLS (sodium lauryl sulfate), parabeny, nebo třeba PEG? Tyhle látky se do kosmetiky dávají, protože jsou levné, ale můžou být dráždivé, zvlášť pokud máte citlivou pleť. SLS třeba dělá pěnu, ale dost vysušuje a narušuje přirozenou bariéru kůže. Parabeny jsou zase konzervanty, které už se dnes raději často nahrazují šetrnějšími variantami, protože mohou dráždit a někdy jsou spojovány s alergiemi.
Co ve složení sledovat nejvíc? Tady je pár věcí, které se vyplatí si pohlídat:
- Parfemace – krásně voní, ale často způsobuje podráždění nebo alergii, hlavně u dětí nebo u lidí s ekzémem.
- Alkoholy – některé alkoholy (např. denaturovaný alkohol) můžou vysušovat, hlavně ve vyšším množství.
- Syntetická barviva – zbytečně zvyšují riziko podráždění, pro účinek nejsou nutná.
- Minerální oleje (např. paraffinum liquidum) – pro krátkodobé zvláčnění dobré, ale dlouhodobě mohou dusit pokožku a zhoršovat akné.
Když už zkoumáte etiketu, mrkněte, jak vysoko v seznamu složek vidíte to, co pro svou pleť hledáte. Složky jsou řazené podle množství. Pokud nějaká přírodní látka (třeba aloe vera) je někde u konce seznamu, není jí tam moc.
Běžné složky, kterým se vyhnout | Možné riziko |
---|---|
SLS/SLES | Vysušuje, dráždí |
Parabeny | Možné alergie |
Formaldehydové uvolňovače | Silné alergeny |
Syntetická parfemace | Podráždění kůže |
Když jsem hledala hydratační krém pro Elišku, narazila jsem na to, že „dětské“ produkty vlastně často obsahují dost zbytečných aditiv. Proto se fakt vyplatí číst etikety, i když je obal roztomilý. Čím jednodušší složení, tím menší šance na reakci.
Časté alergeny a dráždivé látky
Když se bavíme o kosmetice a hlavně dermokosmetice, většina lidí narazí dřív nebo později na nějakou nepříjemnou reakci. Jasně, někdy je to jen lehké začervenání, jindy to svědí nebo pálí tak, že se produkt letí rovnou do koše. To, co těmhle potížím často stojí za zády, jsou alergeny a dráždivé složky, které se do krémů, mlék nebo šamponů přidávají běžně.
Největší klasiky? Parfémy, konzervanty a některé barviva. Nejvíc problémů dělá třeba methylisothiazolinone, což je konzervant, který najdete v mizerně levných tělových mlécích nebo čistících gelech. Tenhle parťák byl v roce 2017 dokonce zakázaný ve většině leave-on produktů po celé Evropě.
Možná byste čekali ještě parabeny. Ty pořád děsí lidi, ale podle posledních výzkumů nejsou tak zlé, jak se říká, pokud jsou v povoleném množství. Víc průšvihů podle dermatologů dělají parfémy, které sice hezky voní, ale dokážou spustit reakci fakt rychle, hlavně u dětí a atopiků. Vůbec nejčastějším viníkem bývá označení "parfum" nebo jednotlivé vonné složky typu linalool nebo limonene.
Pak jsou tu látky, u kterých málokdo čeká, že udělají paseku: například cocamidopropyl betaine (běžně ve sprchových gelech a šamponech), SLS/SLES (sodium lauryl/ laureth sulfate – pěnící složky), nebo formaldehydové uvolňovače (často ve starších lacích na nehty).
„Alergické reakce na konzervanty v kosmetice jsou dnes častější, hlavně u dětí a lidí s citlivou pletí. Proto by se každý měl naučit složení kosmetiky pořádně číst.“ — MUDr. Hana Chládková, dermatoložka FN Motol
Když se ohlídnu doma, nejvíc průserů jsme měli s produkty, které měly dlouhý výčet parfemovaných složek a u Elišky taky s některými "přírodními" spreji na vlasy. Jako rodič vám fakt doporučím sledovat složení, hlavně pokud se produkt používá na velkou část těla nebo na citlivou dětskou pokožku. Ne vždycky znamená "přírodní" taky "bezpečný pro alergiky".
Nejčastější alergeny v kosmetice | Typ produktu |
---|---|
Parfém (parfum, linalool, geraniol...) | krémy, šampony, mléka, odličovače |
Methylisothiazolinone (MI) | mycí gely, dětské ubrousky |
SLS, SLES | šampony, pěny do koupele, sprchové gely |
Cocamidopropyl betaine | mýdla, šampóny, sprcháče |
Formaldehydové uvolňovače | laky na nehty, tvrdidla |
Pokud máte doma někoho s citlivou pletí, nebo vás trápí ekzém, sáhněte po kosmetice bez parfémů, s jednoduchým složením a ideálně certifikované pro alergiky. Platí tu pravidlo: čím kratší seznam ingrediencí, tím menší riziko problémů.

Jak správně číst etikety
Čtení etiket na kosmetika není zábava, ale když víte, kam koukat, ušetří vám to vyrážky i peníze. Výrobci jsou povinni uvádět složení podle mezinárodního názvosloví INCI (International Nomenclature of Cosmetic Ingredients). Složky jsou seřazené od té, která je zastoupená v největším množství, až po tu, které je tam nejmíň.
Pokud má nějaká dermokosmetika na prvních místech vodu (Aqua), glycerin nebo rostlinné oleje, je to fajn základ. Když tam hned v úvodu číhá alkohol nebo silikony jako dimethicone, můžete čekat, že budou mít na vaši pleť větší vliv než látky uvedené na konci seznamu.
A pozor – slovo "hypoalergenní" nebo "přírodní" na obalu nic negarantuje. V České republice (ani v celé EU) na to žádný zákon není. Proto se vždy vyplatí si složení opravdu číst a neřídit se jen nálepkami.
- Hledejte alergeny: Parfemace se často skrývá pod "Parfum/Fragrance" nebo názvy jako Limonene, Linalool či Citronellol.
- Trik s konzervanty: Některé látky prodlužují životnost výrobku, ale můžou dráždit, třeba Methylisothiazolinone nebo parabeny.
- O sztěchlá vůně většinou znamená "syntetická parfumace" nebo "aroma", které citlivá pleť nemusí snášet.
- Upozornění pro citlivou pleť: Pokud trpíte na ekzémy nebo reakce, začínejte s výrobky bez parfemace a minimem složek – platí hlavně pro děti.
Když kupujete produkt poprvé, zkuste si jeho INCI projít přes některou online databázi (Skincarisma, CosDNA). Stačí přepsat seznam složek a zjistíte, jestli je v kosmetice něco, čemu se máte radši vyhnout.
Složka | Funkce | Možné riziko |
---|---|---|
SLS/SLES | Pěnidlo | Dráždí citlivou pleť |
Parabeny | Konzervant | Alergie, podráždění |
Alkohol Denat. | Dezinfekce, vysušuje | Vysušení a zarudnutí |
Parfum/Fragrance | Vůně | Alergie, ekzém |
Jasně, etikety nebývají přehledné, ale praxe z vás brzy udělá "čtečku" ingrediencí, která přesně pozná, která kosmetika má smysl a které je lepší se vyhnout.
Není reklama jako realita: jak vybrat podle typu pleti
Reklamy na kosmetiku často slibují, že jeden produkt sedne úplně každému. Realita je jiná – každý máme jinou pleť a co funguje jednomu, druhému může přinést vyrážku nebo vysušení. Ani sebelepší marketing nenahradí to, když dobře rozumíte vlastní kůži a víte, co hledat.
Je fajn vědět, jaký typ pleti vůbec máte. Přehnaně matující krém není pro suchou pleť, zatímco hutný mastný krém na akné dokáže problém ještě zhoršit. Základní rozdělení najdete v tabulce:
Typ pleti | Jak ji poznat | Vhodné složky | Na co bacha |
---|---|---|---|
Suchá | Pne, šupinky, pocit napětí | Panthenol, ceramidy, glycerin | Alkohol, silné vůně |
Mastná | Leskne se, časté pupínky | Kyselina salicylová, niacinamid | Těžké oleje |
Sensitivní (citlivá) | Reaguje zarudnutím, svědí | Minimalistické složení, termální voda | Parfemace, parabeny |
Kombinovaná | T-zóna mastná, ostatní části suché | Lehké hydratační krémy | Příliš agresivní čističe |
Když chcete vybrat dermokosmetiku podle typu pleti, nespoléhejte jen na nápisy „pro všechny typy pleti“. Čtěte etikety a složení. Krém na citlivou pleť by měl být co možná nejkratší – když přečtete seznam složek a nemáte pocit, že čtete složení dezertu, jste na správné cestě.
K mojí suché pleti se třeba extrémně nehodil matující gel, po kterém jsem pět hodin měla pocit, že se mi zkrabatí obličej. Zato dceři Elišce, která se občas potýká s dětským ekzémem, sedly produkty s termální vodou bez vůní a barviv.
- Testujte nové produkty nejdřív na malé části kůže.
- Nedržte se slepě značky – líp je sáhnout po osvědčených účinných látkách.
- Když změníte péči a pleť začne zlobit, vraťte se ke starému, co fungovalo.
A malé varování: když reklama tvrdí, že něco „vyřeší všechny vaše problémy s pletí do týdne“, obvykle je to nesmysl. Pleť si žádá čas, trpělivost a hlavně produkty, co odpovídají skutečným potřebám – ne hezky znějícím sloganům.
Tipy z praxe pro celou rodinu
Hledání správné kosmetiky do rodiny vypadá složitě, ale vlastně stačí pár základních pravidel. Zkušenost mě naučila, že méně často znamená víc – není nutné hromadit spoustu produktů, některé stačí sdílet s dětmi i partnerem, pokud jsou bezpečné a šetrné.
- Složení na prvním místě: U dermokosmetiky koukám vždy na první tři až pět složek. Pokud tam už je alkohol nebo parfém, raději výrobek odkládám. Citlivá a dětská pleť nesnáší dráždivé látky – Matyáš měl po jednom známém krému hned osypky.
- Testování na malé ploše: Nový produkt vždy nejdřív zkusím na zápěstí nebo za uchem, hlavně u dětí. Nečekám zázrak po prvním použití, reakce klidně přijde až za dva dny.
- Jednoduchost vítězí: Nehledám, co všechno kosmetika umí, ale co v ní není. Méně složek, méně parfemace. Výběr podle typu pleti dává mnohem větší smysl než značka z reklamy.
- Pokud je v rodině atopik nebo alergik: Odhaduje se, že až 20 % českých dětí má citlivou nebo atopickou pleť. Vybírám výrobky bez parabenů, SLS a umělých barviv. U dětí zůstávám hlavně u základních hydratačních krémů s obsahem panthenolu nebo ceramidů.
- Známé značky neznamenají jistotu: I drahá kosmetika může obsahovat alergeny. Zjistila jsem to při testování hypoalergenního krému, po kterém měl Matyáš vyrážku – důležité je vždy číst etiketu a nevěřit jen slovům "pro citlivou pleť".
- Pravidlo výměny produktů: U každodenní dermokosmetiky jako čisticí gely, krémy a mléka dává smysl občas měnit značku, když máte podezření na podráždění. Někdy totiž ani nevíte, která konkrétní složka mohla potíže způsobit.
Jestli hledáte opravdu bezpečný základ pro rodinu, zkuste „multifunkční“ produkty – čistící olej bez parfému, univerzální hydratační krém, jemný gel na mytí. Ty naše doma zvládají běžné malé nehody, podráždění i každodenní péči o citlivou pleť.
Produkt | Proč funguje pro celou rodinu |
---|---|
Bepanthen | Hydratace, uklidnění, vhodné i na oděrky a suchou kůži u dětí |
Cetaphil čisticí gel | Bez parfemace, vhodný i pro velmi citlivou nebo atopickou pleť |
La Roche-Posay Cicaplast | Univerzální balzám po podráždění, dobře snášený i u dětí |
Sečteno a podtrženo: dělejte kosmetické rozhodování jednodušší – méně produktů, jasné složení, víc pozorování vlastní kůže. A pokud něco sedne vám i dětem, držte se toho. Nedávejte na módní trendy, důležitější je bezpečí a zdraví té vaší rodiny.
Související příspěvky
Tyto příspěvky se vám mohou také líbit
Napsat komentář