Jak dlouho po dobrání antibiotik jsou v těle laktobacily?

Po skončení antibiotik se mnozí ptají: laktobacily už jsou zase v těle? Nebo ještě pořád chybí? Odpověď není jednoduchá - záleží na tom, jak dlouho jste antibiotika brali, jak silná byla dávka, a jaký je váš celkový zdravotní stav. Ale jedno je jisté: vaše střevní mikroflóra nezíská původní rovnováhu jen tak z jednoho dne na druhý.

Co se v těle vlastně děje během antibiotik?

Antibiotika nezabíjejí jen škodlivé bakterie. Zničí také ty, které vám pomáhají trávit potravu, vyrábět vitamíny a chránit před infekcemi. Mezi těmi, které zahynou, jsou i laktobacily - jedny z nejdůležitějších přátel vašeho zažívacího traktu. Tyto bakterie žijí hlavně ve střevech a pomáhají udržovat správné pH, zabraňují růstu patogenních mikroorganismů a podporují imunitu.

Když vezmete antibiotikum, například amoxicilin nebo doxycyklin, nezabíjíte jen jednu špatnou bakterii. Zničíte tisíce dobrých. Výsledek? Průjem, nadutí, kvasinkové infekce, nebo prostě pocit, že vám tělo „nefunguje“ jako dřív. A to aniž byste věděli, že to není jen dočasný nepříjem - je to následek zničené mikroflóry.

Kolik času potřebují laktobacily na návrat?

Některé studie ukazují, že po 1-2 týdnech po skončení antibiotik se některé druhy bakterií začnou obnovovat. Ale laktobacily - zejména ty specifické, jako L. acidophilus nebo L. rhamnosus - se obnovují pomaleji. U některých lidí může trvat 3 až 6 měsíců, než se jejich počet vrátí na předantibiotikovou úroveň. U těch, kteří užívají antibiotika častěji nebo mají oslabenou imunitu, může trvat i déle.

Proč tak dlouho? Protože laktobacily nejsou jen „zásoba“ v těle, kterou si můžete jen tak přelít. Jsou to živé organismy, které potřebují vhodné prostředí, aby se mohly rozmnožovat. A to prostředí - tedy vaše střevo - po antibiotikách často není připravené. Některé oblasti jsou příliš kyselé, jiné příliš „prázdné“ - a žádné bakterie se tam nechtějí usadit.

Co můžete dělat, aby se laktobacily vrátily rychleji?

Nemusíte čekat, až se vše samo vyřeší. Můžete pomoci svému tělu. Nejúčinnější způsob je kombinace dvou věcí: probiotik a prebiotik.

Probiotika jsou živé bakterie - včetně laktobacilů - které si můžete doplnit. Ne každý doplněk je stejný. Hledejte ty, které obsahují konkrétní kmeny, jako je L. acidophilus, L. rhamnosus GG, nebo L. plantarum. Dávka by měla být alespoň 10 miliard CFU (kolonie tvořících jednotek) na denní dávku. A začněte je užívat hned po skončení antibiotik - ne čekat, až se vám bude špatně.

Prebiotika jsou potravina pro laktobacily. Jsou to vláknina a sacharidy, které vaše dobré bakterie milují. Najdete je v cibuli, česneku, banánech, ovesných vločkách, černém rýži, a hlavně v zelenině jako brokolice, špenát nebo červená řepa. Bez prebiotik se probiotika mohou jen „ztratit“ ve střevech - nebudou mít co jíst, a proto se nebudou rozmnožovat.

Je dobré užívat probiotika současně s antibiotiky?

Ano, ale ne současně. Pokud vezmete probiotikum hned po antibiotiku, bakterie v probiotiku budou zničeny. Správný postup: vezměte antibiotikum, počkejte 2-3 hodiny, a teprve pak vezměte probiotikum. Takto má šanci přežít a dorazit do střev. Některé vědce doporučují užívat probiotika i během celého kurzu antibiotik - ale pouze ty, které byly v testech prokázány jako odolné vůči antibiotikům, například Saccharomyces boulardii (kvasinka, ne bakterie).

Co dělat, když se laktobacily nevracejí?

Někteří lidé užívají probiotika měsíce, ale stále cítí příznaky: nadutí, nepravidelné stolice, zvýšená únava, nebo časté infekce. To může znamenat, že mikroflóra potřebuje hlubší obnovu - ne jen přidání několika bakterií.

V takovém případě se může hodit:

• Střevní mikrobiomový test - v Česku je možné provést například u některých klinických laboratoří. Ukáže, které druhy bakterií chybí a které přebyvají.
• Dietní úpravy - snížení cukru, zpracovaných potravin a alkoholu. Tyto věci podporují růst škodlivých kvasinek a bakterií.
• Živá kyselá zelenina - kvasená kapusta, kvasené okurky, kimchi. Tyto potraviny obsahují přirozené laktobacily a přirozené prebiotiky.
• Stres a spánek - stres ničí mikroflóru. Pokud spíte méně než 7 hodin denně, vaše střevo se nezotaví.

Nejčastější chyby, které brání obnově

Největší chyba? Čekat. Mnoho lidí si myslí, že když skončí antibiotika, tak „to už bude“. Ale bez aktivní podpory se mikroflóra nevrátí. Další chyby:

• Používání „běžných“ probiotik z drogerie - mnohé obsahují jen 1-2 druhy bakterií a příliš nízkou dávku.
• Nepříjemná strava - cukr, bílá mouka, sladké nápoje - jsou jako hnojivo pro škodlivé bakterie.
• Příliš časté antibiotika - každé další užití zhoršuje stav. Pokud máte časté infekce, zvažte, proč se vůbec objevují.

Co se stane, když laktobacily nikdy nevrátí?

Nikdy není příliš dlouho. Ale pokud se mikroflóra dlouhodobě neobnoví, může to vést k chronickým problémům: syndromu podrážděného střeva, zvýšené alergické citlivosti, nespavosti, nebo dokonce k depresi. Výzkumy ukazují, že střevní mikroflóra ovlivňuje i váš mozek - to se nazývá „střevně-mozková osa“.

Není to jen o trávení. Je to o celém vašem těle. Pokud se laktobacily nevrátí, vaše imunita je slabší, vaše kůže může být více zánětlivá, a vaše energie se snižuje. A to všechno z jedné krátké kůrky antibiotik.

Když už to máte za sebou - co dál?

Po skončení antibiotik se nezastavte na probiotikách. Pokračujte v obnově tři až šest měsíců. Změňte stravu. Přidejte více zeleniny, fermentovaných potravin a celozrnných výrobků. Pijte dost vody. Spěte dost. A pokud se necítíte lépe, nebojte se jít k lékaři nebo dietetikovi - ne každý problém je jen „nějaký přechodný nepříjem“.

Laktobacily nejsou jen „dobré bakterie“. Jsou to váš vnitřní základ. A jakmile je ztratíte, musíte je znovu vystavět - krok za krokem. Ne rychle. Ale trvale. A to je ta pravá cesta k zdraví.